Škola, základ života

11.02.2018 19:48

Páteční večer se nesl ve znamení plesu SRPŠ a my se po nově zrekonstruované silnici krásně dostali od Paláce do Armádního domu. Tentokrát jsem nepřejížděl obrubník, protože páni inženýři mysleli i na to, že je potřeba občas vjet na nádvoří do bývalých kasáren nejen tankem ale i osobním vozem, neb jsem tam před dvěma lety ulomil zásuvku i s držákem a krytkou na přívěsném vozíku. Konec dobrý všechno dobré. Nachystat, nazvučit a v novém rekordu 63 minut se nám skutečně podařilo nachystat, nasvítit a nazvučit  aparát na úvodní majonézu polonézu. Již jako tradičně spousta známých a ani jsem nestihl se všemi prohodit pár slov,  jen pár pozdravů očima a  malý rozhovor. Nebudu jmenovat, protože bych na někoho mohl zapomenout. Pořadatelům patří dík, že program měl spád, nezdržovalo se prostoji ale hrálo se. Super občerstvení ve formě studené mísy, kávička, džús, zázemí jak v Lucerně, pozor ale ne od Jiráska, i když hudební produkce probíhala na divadelním sále. Vzhledem k odezvě bezprostředně po plese budeme rádi,osloví li nás pořadatelé i příští rok. Školní plesy mají stále svoji atmosféru. Hrajeme malinko déle ale nevadí nám to. Ba naopak. Baví nás bavit Vás. Klof a jeho parta.