Rozloučení s létem Na výsluní

15.09.2018 18:26

Celou noc prší,v pátek od rána prší, a my máme jet  Na výsluní a symbolicky ukončit hudební koncerty pod širým nebem. Domlouváme se s Petrem, že vyčkáme do 14.00 hod. a zavoláme si jak to bude, jestli to neodpískáme. Déšť vytrvale bubnuje na střechu našeho domu a já sedím a přemýšlím jak to dopadne. Nakonec si voláme, že akce se koná, tak nabírám Marka do auta jedeme pro Šárku, cestou kupujeme baterie do bezdrátu a frčíme na kopce. Vítá nás Petr a Lucie, majitelé restaurace Na výsluní a my jdeme chystat s rozpaky, jak to dopadne a jestli vůbec někdo přijde.Ovšem horalé jsou zvyklí na drsnější podmínky a tak se trousí první návštěvníci. Hrajeme a bavíme lidi i sebe a vše je tak spontánní, srdečné, přidáváme další kousky ale večer zdaleka nekončí. Všemu přihlíží Garfield a Rozárka.Tedy cvičený kocour a kachna.To jste neviděli a  jen tak asi neuvidíte. Marek krmí Rozárku chlebem. Posilňujeme se gulášem vařeném venku na ohni, já limonádou jako řidič,  zazdím tam ještě jednoho hamburgera pro chlapy a k tomu hranolky, zbytek kapely zkouší kombinace piva a burčáku a i nějaký panák a dostáváme pochvalu za hudební výkon a nikdo nevěří, že je Marek s námi podruhé. Podařilo se nám opět rozplakat přítomné. No a hlavně se diskutuje sedí a kašleme na počasí a najednou jsou čtyři hodiny ráno, tak ještě presíčko na závěr a my se fakt musíme loučit. Přátelé nám ochotně pomáhají s aparátem do vozíku, poslední objetí, stisky rukou, slzy dojetí a slibujeme si, že na rok v létě znovu. Ahoj Petře, Lucinko, Olinko, Pepi, Davide, Tome a vy všichni, co jste s námi zůstali až do úplného konce. Mějte se moc hezky a děkujeme za vše. Na beton můžeme a to jsme i v autě při cestě zpět zkonstatovali, že to byla nejkrásnější tečka za muzicírováním venku a nejlepší vystoupení roku.